Dobrý den, Přeji Vám mnoho zdraví, úspěchů a sil do nového roku 2009. 9. ledna 2009 se koná velká redakční sešlost, na níž se rozhodnou výsledky soutěže na výstavy Youth Art Opportunity, koncepce na další rok, přivítají se posily redakce, představí se redakční rada, formálně se pokřtí sborník Podoby zla. Pokročíme jistě i v přípravě stávajících projektů INDUSTRIALife a Homosexualita a umění 1800-2000 a rozhodne se i o projektech nových. Již 12. 1. 2008 otevíráme výstavu Vojtěch Hynais: Skutečnost života v Městském divalde v Novém Boru.
Prvního listopadu se více jak 40 muzeí a galerií po celém Amsterdamu otevřelo návštěvníkům během akce nazvané MuseumNacht. Přesto, že MuseumNacht sdílí s pražskou muzejní nocí název, nenechme se mást. V koncepci se jedná od dvě dosti odlišné akce.
Hlavním rozdílem je cílová skupina. Jak si mnozí z návštěvníků Pražské muzejní noci mohou každoročně všimnout, česká obdoba této kulturní události, jejíž počátky nacházíme v Německu v polovině 90. let, je masovou akcí, snažící se oslovit Pražany, nepražany, turisty, mladé, staré, prostě všechny. Amsterdamští pořadatelé mají naopak dosti přesně specifikovanou onu „target group“ – obyvatelé hlavního města ve věku 18 – 35 let. V obou městech je ale kladen důraz zejména na tu část obyvatelstva, která není pravidelnými návštěvníky muzeí a galerií. Od ustavení/neustavení cílové skupiny se pak odvíjí téměř celá koncepce akce – propagace, program, do značné míry i financování. Dalším markantním rozdílem mezi Pražskou muzejní nocí a MueseumNacht je fakt, že holandská varianta je na rozdíl od české zpoplatněna. Vstupenka zahrnující vstup do všech zúčastněných institucí, bezplatné využití městské hromadné dopravy, slevy na afterparties a volný vstup do jednoho muzea podle vlastního výběru, který lze využít do konce roku, stále tento rok 17 euro. Počet vstupenek je limitovaný s ohledem na kapacitu muzeí, a tudíž se jen málokdy potkáte s frontami a tlačenicemi, které jsou v Praze bohužel časté. Ale samozřejmě za tento komfort se platí, v tomto případ sedmnácti eury.
Ale teď už k samotné MuseumNacht. Pravděpodobně největším lákadlem této noci bylo dílo Damiena Hirsta For the Love of God v Rijksmuseum. Dosti sugestivní dílo vystavené v tmavé místnosti a osvětlené bodovými světly předvádí lidskou lebku posázenou více jak 8000 drahokamy. Hirst tímto dílem chtěl prezentovat smrt v jiném světle, než je v dnešní době většinou prezentována. V tomto případě nemá být něčím potlačovaným do ústraní, snahou vytěsnit poslední okamžik lidského života. Naopak, má být v centru pozornosti, obdivována, nebo alespoň brána v potaz. Není to tabu, je to show. Muzeum s tímto dílem dál pracuje. Návštěvník má po výstavě možnost navštívit Hirst Space a sdělit, jak na něj dílo působilo. Může tak učinit buď písemně, nebo může svůj vzkaz nahrát na video. K tomu slouží černá kukaň s nahrávacím zařízením podobná té, ve které je Hirstovo dílo vystaveno. Ostatní si pak mohou prohlédnout video ukázky mluvících hlav, které sdělují své pocity a dojmy po shlédnutí hlavy diamantové. Divák je tímto způsobem zapojen do samotné výstavy, kdy on samotný je prezentován jako hlava bez těla, která sice není pokryta diamanty, ale je to hlava žijícího jednice. Můžeme se následně ptát onou otřelou frází – co je víc? Peníze (v tomto případě diamanty), nebo život? Někteří návštěvníci dílo obdivují a jsou jím fascinování, jiní jsou někdy až zhnuseni. Každopádně dílo vyvolává reakce a muzeum dokáže tyto reakce zachytit v dále pracovat s návštěvníkem, dát mu prostor k vyjádření se, což není jen zapsáním se do zaprášení návštěvní knihy, ale je to kreativní a nápadité aktivní zapojení diváka.
Prosincová Praha mnoho nového ke komentáři nepřinesla. Můžu se tu rozplývat znovu nad obchodním kýčem tohoto období, ale to tu dělám každý rok. Raději do nového roku napíšu o něčem pozitivním: 1. Karel Srp se vrátil do GHMP jako vedoucí sbírkového úseku, přičemž ředitelem instituce bude ekonom. Snad to bude fungovat, rozhodně je to lepší stav než dosavadní. 2. Překvapily mne vánoční trhy na Staroměstském náměstí, na nichž jsem letos poprvé s chutí popil svařák pod rozsvíceným stromem - byli tu kováři, tkalci, zručné výrobkyně lidových ozdob. Konečně zvítězil vkus (relatvivní) nad komercí a poprvé byla v adventní čas na Starosměstském náměstí slyšet víc čeština než ruština.
Představujeme Vám mladé začínající, mladé nezačínající, staré začínající i staré nezačínající umělce. Dejte nám vědět, znáte-li nějakého také zajímavého.