Dobrý den, Přeji Vám mnoho zdraví, úspěchů a sil do nového roku 2009. 9. ledna 2009 se koná velká redakční sešlost, na níž se rozhodnou výsledky soutěže na výstavy Youth Art Opportunity, koncepce na další rok, přivítají se posily redakce, představí se redakční rada, formálně se pokřtí sborník Podoby zla. Pokročíme jistě i v přípravě stávajících projektů INDUSTRIALife a Homosexualita a umění 1800-2000 a rozhodne se i o projektech nových. Již 12. 1. 2008 otevíráme výstavu Vojtěch Hynais: Skutečnost života v Městském divalde v Novém Boru.
Vincentu van Goghovi je věnována výstava, která probíhá do 8. prosince ve vídeňské Albertině. Monumentální expozice 150 děl, která přináší nový pohled na tvorbu umělce, ale vlastně přibližuje i jeho život, se kurátorům opravdu vydařila. Výstava představuje průřez van Goghovou tvorbou a tomu je také přizpůsobena koncepce výstavy. Sály jsou za sebou řazeny chronologicky a nesou název podle místa, kde van Gogh právě pobýval, což se přímo odráží také v jeho tvůrčí činnosti – např. Paříž, Arles, Saint-Rémy, Auvers. Syntézu všech psychických stavů a pocitů malíře lze velmi dobře vysledovat i v jeho nepříliš známých akvarelech, kvaších, kresbách a perokresbách. Zvláště posledně jmenované tvoři protiváhu k umělcovu expresionistickému období. Jsou monochromní, tíživé, depresivní. Malíř, který bývá oceňován převážně díky pastóznímu nanášení barev a jejich dynamickému účinku a působení na diváka, v mnoha svých črtech redukuje krajinu jen na nejdůležitější tahy perem. Přesto však výjev neztrácí nic ze své vypovídací hodnoty. Kromě excelentních barevných kompozic krajin, jsou k vidění také silná sociální témata, kterými se van Gogh zabýval nejvíce ve svém raném období. Snahu zachytit těžkou životní situaci nižší vrstvy obyvatelstva dokumentují obrazy Tkadlec před otevřeným oknem či Státní loterie, s celou svou nadějí i zoufalstvím nesnadného života. Výstava se uskutečnila v kooperaci s van Goghovým muzeem v Amsterodamu a zárukou kvality jsou jistě i další evropské i americké instituce, které zapůjčily díla ze svých fondů - Metropolitan Museum of Art New York, Musee d´Orsay v Paříži, Puschkin Museum Moskva aj. Další díla byla zapůjčena ze soukromých sbírek. Tuto expozici bych směle nazvala nejlepším výstavním počinem podzimu, ovšem jediným negativním momentem jsou davy lidí, znemožňující korzovat volně po výstavních sálech a tudíž i vychutnat si okamžiky úžasu nad mistrovstvím malíře Vincenta van Gogha.
Prosincová Praha mnoho nového ke komentáři nepřinesla. Můžu se tu rozplývat znovu nad obchodním kýčem tohoto období, ale to tu dělám každý rok. Raději do nového roku napíšu o něčem pozitivním: 1. Karel Srp se vrátil do GHMP jako vedoucí sbírkového úseku, přičemž ředitelem instituce bude ekonom. Snad to bude fungovat, rozhodně je to lepší stav než dosavadní. 2. Překvapily mne vánoční trhy na Staroměstském náměstí, na nichž jsem letos poprvé s chutí popil svařák pod rozsvíceným stromem - byli tu kováři, tkalci, zručné výrobkyně lidových ozdob. Konečně zvítězil vkus (relatvivní) nad komercí a poprvé byla v adventní čas na Starosměstském náměstí slyšet víc čeština než ruština.
Představujeme Vám mladé začínající, mladé nezačínající, staré začínající i staré nezačínající umělce. Dejte nám vědět, znáte-li nějakého také zajímavého.