|
|
||||
 |
||||
|
Obrazar >> oBrAZAR >> Šťastné náhody houpačky | |||
|
||||
|
|
|
||
|
ISSN 1802-7490
Dobrý den,
Logo ke stažení: Kooperace, podpora:
Design: Script:
|
Šťastné náhody houpačky(Pavel Dvořák) Obraz Houpačka (v originále Les hazards heureux de l'escarpolette – česky: „Šťastné náhody houpačky“) je v současnosti instalován ve sbírkách Wallace Collection v Londýně. Má rozměry 81 x 64 cm a je namalován technikou olej na plátně.(1)
Poznámky: 1/ CUMMING, Robert. Slavní malíři : obrazový průvodce. přeložil Dušan Zbavitel. 1. vydání. Praha. Euromedia Group - Knižní klub, 2003 . str. 58-59.. - Orig.: Great Artists Series. ISBN 80-242-0979-9
Aktualizace: 04.09. 2008
Autor/ka: redakce |
Leden 2008 Prosincová Praha mnoho nového ke komentáři nepřinesla. Můžu se tu rozplývat znovu nad obchodním kýčem tohoto období, ale to tu dělám každý rok. Raději do nového roku napíšu o něčem pozitivním: 1. Karel Srp se vrátil do GHMP jako vedoucí sbírkového úseku, přičemž ředitelem instituce bude ekonom. Snad to bude fungovat, rozhodně je to lepší stav než dosavadní. 2. Překvapily mne vánoční trhy na Staroměstském náměstí, na nichž jsem letos poprvé s chutí popil svařák pod rozsvíceným stromem - byli tu kováři, tkalci, zručné výrobkyně lidových ozdob. Konečně zvítězil vkus (relatvivní) nad komercí a poprvé byla v adventní čas na Starosměstském náměstí slyšet víc čeština než ruština. Ladislav Zikmund
Cyklus Jany Pudilové
Představujeme Vám mladé začínající, mladé nezačínající, staré začínající i staré nezačínající umělce. Dejte nám vědět, znáte-li nějakého také zajímavého.
|
||
|
||||
|
||||
|
|
|
||
Scéna se odehrává pravděpodobně v romantickém parku, hustě zalesněném s typicky neupravovanými keři. Větve stromů zaplňují většinu horní části obrazu. V dolní části se odehrává samotný děj scény. Střed obrazu zaujímá mladá dívka, v bohatě zdobených, nařasených rokokových šatech růžové barvy, ozdobenými krajkami, s kloboučkem na hlavě, sedící na houpačce. Ta je zavěšena na větvích okolo rostoucích stromů. Houpačka je právě vychýlená v krajní poloze a dívka využila odstředivé síly a vykopla svůj střevíček do vzduchu. Houpačku pomocí provazů rozhoupává muž, který sedí na kamenné lavici vzadu za dívkou, poněkud skryt ve stínu stromů. Na první pohled se jedná o staršího muže, společensky oblečeného a pravděpodobně v paruce. V protějším dolním rohu obrazu pak leží v křoví druhý muž – mladík, který je díky keři ukryt, takže ho starší muž nevidí. Mladík je rovněž oblečen v dobovém společenském oděvu s parukou na hlavě. V levé ruce drží černý třírohý klobouk. Jeho pohled směřuje k dívce na houpačce. Za jeho zády, na levé straně obrazu je podstavci umístěna socha Kupida, který si před ústy přidržuje
prst. Na podstavci je vidět reliéf s vyobrazením Tří Gracií. Další umělecké dílo je umístěno pod dívkou, jedná se o sousoší dvou Amorků s delfínem. Dole na obraze je pak ukryta ještě jedna živá bytost a sice malý psík u nohou staršího muže, který téměř splývá se záplavou bujné vegetace a který rovněž sleduje dívku na houpačce. 
v druhém plánu, umělcem záměrně ukryt ve stínu hustých stromů, ale je to právě on, kdo rozhoupává svou ženu směrem ke svému sokovi. Barona – milence malíř umístil do velmi rafinované pozice, kdy právě v zachyceném okamžiku, ve kterém dívka vykopává jednou nohou svůj střevíček, odkrývá baronovi pohled na vteřinku na své nejintimnější partie. Této scény se svým způsobem účastní i soška Kupida na podstavci nad baronem. Vypadá to, jako by socha právě oživla a zvedá ke rtům prst, ve snaze varovat oba milence před vyzrazením tajemství, že v křoví je ukryt baron. Fragonard použil jako předlohu sochu Kupida od Étienne-Maurice Falconeta s názvem L´ Amour menacant, která vznikla na objednávku madame de Pompadour v roce 1757.(3) Oproti originálu však Fragonard na podstavec sochy přidal reliéf Tří Grácií, které jako by tančily. Zároveň je však poněkud ukryl do stínu, jako by snad chtěl zdůraznit svůj nezájem o klasické umění antiky. 
a diváka. Stejně tak pozadí scény je osvětleno příjemným efektem skvrnitého slunečního světla, které lze nalézt i v dalších Fragonardových dílech. Tento prvek jeho obrazů později ve svém díle mistrně využil August Renoir. 
