ISSN 1802-7490

• Publikace 
• Exkurze
• Workshopy 


• Články
• Recenze
 

• Q centrum 
• Žena a gender v umění 
• Youth Art Opportunity 

• Výstava Paletnice
• Výstava Žena a secese
• Výstava Vojtěch Hynais: Skutečnost života
• Výstava Vlasy
• Výstava Vrána k vráně
• Výstava Ženský šlechtický salon: Schwarzenberský
• Virtuální výstava Gender a umění 19. století
• Výstava Homosexualita a umění 1800 - 2000


• Redakce 
• Volná místa
• Prezentace 2008

• BANNERY 
• Inzerce - přehled inzertních ploch pro web i tisk  
• Inzerce - aktuální ceník 
• Citační směrnice 
• Citace: Metody 
• Citace: Modely 

Dobrý den,
Přeji Vám mnoho zdraví, úspěchů a sil do nového roku 2009. 9. ledna 2009 se koná velká redakční sešlost, na níž se rozhodnou výsledky soutěže na výstavy Youth Art Opportunity, koncepce na další rok, přivítají se posily redakce, představí se redakční rada, formálně se pokřtí sborník Podoby zla. Pokročíme jistě i v přípravě stávajících projektů INDUSTRIALife a Homosexualita a umění 1800-2000 a rozhodne se i o projektech nových. Již 12. 1. 2008 otevíráme výstavu Vojtěch Hynais: Skutečnost života v Městském divalde v Novém Boru.

Ladislav Zikmund, chief editor

 

 

 Logo ke stažení:

 

Kooperace, podpora:

 

 

Powered by:

 

 

Design:
Art koutek, 2008

Script:
Thoms, 2008

 

Jitka Pecharová

(Filip Jakš)

K Jítě, této zasloužilé veteránce a spasitelce světa chovám velikou úctu. Nejen pro to, že je zakladatelkou obrovské nadnárodní světoznámé a korporace Společnost pro Myšlení (www.mysleni.org), ale i pro její ochotu studovat sociální antropologii a sociální práci až Brně. Z těchto dvou oborů nebude mít, slušně řečeno, vůbec nic. Bude moci jen pomáhat ostatním. A proto ji jmenuji vrchním bláznem Společnosti pro myšlení: „Blázne náš, slunce naše jasné!“
Mohu o ní říci, že i přes svou zdánlivou veselost dokáže psát vnitřně pravdivé a libozvučné smutné básně, přesto  si uchovává    poťouchlý   smích.   Na   povrchu   veselá,   uvnitř posmutnělá, tedy pokud je smutná, což teď není, neboť je snad šťastná, ale veselá je pořád, tedy ne protože by byla smutná, ale vlastně je, protože je veselá, ale když je šťastná, ať je to jak chce, „Pecharová, hodná holka...“

Trest

Buším na dveře od kostela,
drásám si ruce do krve.
Z věže za chvíli odbije celá
a bude svítat teprve.
Buším na dveře od kostela
a hrdost kam se poděla…
Do klína spadla mi podivná slova,
která jsem říkat neměla.
Pro slova, co jsem vykřičela,
pro ruce v klíně složené
a šanci kterou dostala jsem včera
zůstanou dveře zamčené.

Jedna o lásce

Chodí neohlášen.
V pokojíčku zpřehází mi všechny knížky,
všechna slova v nich tak,
že nemůžu najít ani jediné slovo.
Pak se vrhá na vzpomínky a ničí.
A někdy také maluje po zdech
rozpustilé obrázky.
Potom mě svléká.
Z polopravd, kterým jsem věřila,
z tolika milých lží,
z naivního snění
a hraného cynismu.
Postaví mě nahou doprostřed té spouště.
Ještě úsměv –
Holka bláznivá
konec,
bez náhrady.
Pozdě, neohlášen, v noci chodívá
A mých smutných lásek
rozšiřuje řady.

Pleť

Chceš mě?
Pleť mě.
To se mi líbí
když nevim
když nevim jestli…
a co vlastně.
To jsem pak hodná.
Tak hodná holka,
že nepojedu domu
žádnou noční tramvají
a opiju se jenom bílým,
kvalitním a dobrým.
Pleť mě jestli chceš
Pleť jestli mě chceš
Pleť -
i když je mi dvacet
a mám
pořád
ještě
pupínky.

Aktualizace: 09.12. 2007
Autor/ka: redakce