Obrazar >> obrazar.com >> Pomozte výtvarným umělcům v době ekonomické krize!
Hezký den, v roce 2010 nás i nadále čeká spousta starých i nových věcí. Vstoupili jsme do něj s kalendářem, který shrnuje naše sloupkování z let 2006-2009. V tomto roce nás tak čekají další reprízy výstav IndustriaLife a Homosexualita a umění 1800-2000, ke které chystáme opět cyklus zahraničních přednášek. Po létě budeme připravovat 2. bulletin věnovaný Janu Kotěrovi a zcela nový tematický sborník z rukou Filipa Jakše. Dál si můžete obstarat sborník Gender a umění 19. a 20. století: koncepce, metody, interpretace. Tak snad nám zachováte přízeň. Pěkné čtení! Ladislav Zikmund-Lender, chief editor
Červenec 2010
Ambiciózní projekt s názvem Monument transformace kurátorů Víta Havránka a Zbyňka Baladrána, který proběhl v loňském roce v Galerii hlavního města Prahy (v Městské knihovně), se pokusil zmapovat odraz společenských proměn devadesátých let v umění. Tyto transformace autoři neomezili jen na země bývalého východního bloku po roce 1989, ale představila také umění zabývající se sociálními změnami i ve státech jako Portugalsko, Řecko či oblasti Latinské Ameriky. Na výstavu navazuje velkorysá publikace Atlas transformace, vydaná taktéž v loňském roce. Je pojata jako slovník pojmů, týkajících se společenských, ekonomických i hospodářských přeměn v širších souvislostech. Nejedná se tedy o studii o umění, ale o rozsáhlý exkurz, který si vytkl za cíl postihnout obecnou teorii transformace. V knize tak najdeme různě dlouhá a obsažná abecedně řazená hesla (často například jen zamyšlení nad tématem či ilustrativní schéma) – namátkou jmenujme pojmy jako disent, politická kultura, staré struktury, média; z uměleckých kruhů pak např. pamětihodnosti, obrazoborectví apod. Kolektiv autorů jednotlivých hesel je složen z osobností rozličných oborů i národností. Nejdeme mezi nimi např. sociologa Miloslava Petruska, filosofa Václava Bělohradského či Slavoje Žižeka, politoložku Chantal Mouffe, z umělců pak Milana Knížáka, Marinu Grzinic nebo Vangelise Vlahose. O uměleckých aktivitách postrevolučních období se v knize mnoho nedozvíme, je však dobrým průvodcem co se týče kulturněhistorického pozadí, bez něhož se umělecká teorie neobejde.
Pomozte výtvarným umělcům v době ekonomické krize!
(Ladislav Zikmund-Lender /red./)
Žijeme v době hospodářské krize, jakou snad svět ještě nepoznal. Hospodářský život je ochromen, stovky továren již stojí, obchod a průmysl uvázl na mrtvém bodě, desetitisíce dělníků, úředníků a zřízenců je bez výdělku, hlad a bída jest již domovem v jejich domácnostech. Ještě nikdy na světě nebyla tolikrát denně vyslovována otázka – Co bude dál? – tak jako dnes. Mezi těmito trpiteli jsou i naši umělci, naši výtvarníci, malíři, sochaři a architekti, dělníci duchem, svým nitrem, kteří pracují pro krásu, dobro a zdraví všech a pro všechny. Jsou to budovatelé našeho lepšího příští a ti dnes, jako mnoho jiných, trpí nouzí. Směle můžeme říci, že oni dnes jsou na tom nejhůře a nesou tuto kritickou dobu nejtížeji, neboť nejsou, ať přímo či nepřímo, nikým a odnikud podporováni. Jejich tvůrčí duch, stále hledající a formulující, je umlčován, neboť tělu, které má dodávati duchu sílu, se chce jíst a nemá co. Vyhlídky těchto našich umělců jsou velmi chmurné, a proto chceme naši veřejnosti připomenouti, aby jim nedala tak, již ani ne lidsky, živořiti. Masarykova galerie v Hořicích, součást to městského průmyslového muzea pokrkonošského v Hořicích apeluje tímto na všechny ty, kterých se dnešní doba nejméně dotkla aneb dosud vůbec ne, aby si uvědomili, že je dnes svatou jejich povinností, aby pomáhali seč jsou našim strádajícím výtvarníkům. – Masarykova galerie plastik již od svého založení (1908) snaží se všemožně, aby naše výtvarné umělce, hlavně sochaře a malíře, všemožně podpořila, o čemž svědčí její sbírky, čítající dnes přes 500 děl předních našich umělců. MGP apeluje především na zámožné vrstvy, na spořitelny, záložny, různé korporace, vládnoucí bohatými fondy, aby umožnily snesitelný život umělcům, kteří všude mezi námi žijí. MGP je přesvědčena, že tato výzva je vysoce aktuální a že bude naši veřejností plným právem pochopena a oceněna.
Osvěta lidu, roč. XXXV., 1932, č. 17. p.2
Článek nemá nic společného s dnešní Galerií plastik v Hořicích zřizovanou Městem Hořice.