|
|
||||
 |
||||
|
Obrazar >> obrazar.com >> Vítkovice – moderní dělnická čtvť | |||
|
||||
|
|
|
||
|
Hezký den,
Červenec 2010
Ambiciózní projekt s názvem Monument transformace kurátorů Víta Havránka a Zbyňka Baladrána, který proběhl v loňském roce v Galerii hlavního města Prahy (v Městské knihovně), se pokusil zmapovat odraz společenských proměn devadesátých let v umění. Tyto transformace autoři neomezili jen na země bývalého východního bloku po roce 1989, ale představila také umění zabývající se sociálními změnami i ve státech jako Portugalsko, Řecko či oblasti Latinské Ameriky. Kateřina Štroblová
ISSN 1802-7490 Logo ke stažení:
Design: Script:
|
Vítkovice – moderní dělnická čtvť(Hubert Pavelek)
Městská část Ostrava-Vítkovice v současné době patří k nejspecifičtějším ostravským čtvrtím, nicméně významnou roli sehrálo i její samotné budování a to především ze sociálního hlediska. Tolik obdivovaná péče o zaměstnance ze strany Baťových závodů byla fenoménem, který přišel až téměř pět desetiletí po iniciativách vítkovického železárenského podniku, které nastartovalo jmenování Paula Kuppelwiesera jejich ředitelem. Jeho záměrem bylo vybudovat moderní sídliště navázané sice na průmyslový závod, ale poskytující po stránce architektonické i z hlediska občanské vybavenosti vysoký standard komfortu. Velmi zajímavé je používání totožných stavebních materiálů, tedy ve většině případů režné cihly, jak na budovy úřední, církevní, obchodní i obytné. Tak byla perfektně vyjádřena příslušnost k jednomu podniku. Stavební rozvoj Vítkovic pak probíhal největším tempem až do počátku I.světové války, kdy dosáhl svého vrcholu. Po II. světové válce začalo docházet v mnoha směrech k úpadku, železárny začaly Vítkovice stále více pohlcovat rozšiřováním svých provozů a z původní myšlenky vybudování moderního průmyslového města, jež by v symbióze se závodem vytvářelo optimální prostředí pro všestranný rozvoj obyvatel, nezůstalo téměř nic. Objekty postavené na konci 19. století byly zčásti asanovány, aby ustoupily potřebám rozšiřování železáren, nebo zčásti neudržovány postupně degradovaly. Současným problémem níže zmíněných dělnických kolonií je riziko jejich obývání skupinami lidí, kteří nebudou mít nejmenší zájem na zachování jejich uměleckohistorické hodnoty. Tyto tendence jsou zjevné při sledování např. necitlivých stavebních úprav v nejvýraznějších koloniích (Štítová, Josefinská). Vybrané stavby Vítkovic: Tržnice Byla vystavěna z popudu železáren v roce 1888 a vyprojektována byla Hansem Ullrichem. Zpočátku byla přístupná pouze zaměstnancům železáren, později však i širokému okolí. Tržnice je vybudována na jednoduchém obdélníkovém půdorysu z červených neomítaných cihel, v jejich stěnách jsou zasazena kulatá okna. V průběhu let bylo na budově bohužel provedeno několik úprav, například zazdění některých oken, či osazení typizovanými plechovými dveřmi; svému vyloženě původnímu účelu již tržnice neslouží, je v ní však umístěna samoobsluha. Kostel sv.Pavla Chrám, vystavěný v letech 1884-86 podle návrhu vídeňského architekta Augusta Kirsteina, je zajímavý především tím, že jeho věž byla v podstatě vystavěna již v letech 1880-82 a byla koncipována jako vodárna a až po dokončení lodi kostela na ni byla přidána zvonice a střecha. Stalo se tak z nedostatku finančních prostředků pro stavbu samotného chrámu; sám kostel je tedy technickou vodohospodářskou památkou.
Z důvodu prudkého nárůstu počtu pracovníků nechal závod v letech 1878-1914 vystavět rovněž množství tzv. kasáren, tedy ubytovacích objektů především pro dojíždějící dělníky či svobodné dělníky bez rodin. Jednu z kasáren nechal podnik vybudovat na Jeremenkově ulici v roce 1880 a dle dobových fotografií měla parter z režného neomítaného zdiva a další dvě patra ze dřeva. Další z dělnických kasáren, dodnes dochovaná, byla vystavěna podle projektu architekta Hanse Ullricha v roce 1887 zdivem z neomítaných režných cihel, sedlovou střechou s vikýři a fasádou doplněnou o výrazné odlehčovací nadokenní oblouky či členění pomocí lehce vystupujících lizén. Štítová kolonie Vybudování této kolonie, složené z dvojdomů s výrazným štítem vystupujícím z rizalitu, bylo plánováno jako výstavba družstevní kolonie. Pracovníci si tedy museli dům zakoupit, nikoli pronajmout, jak tomu bývalo ve Vítkovicích zvykem. První vzorový dům byl postaven v roce 1883 a výstavba pokračovala v následujících dvou letech. Ačkoliv bylo plánováno šest řad domů, nakonec se vystavěly jen řady čtyři. Stěny domů byly zhotoveny z neomítaného režného zdiva vazákovou vazbou, sokl z lomového kamene, fasáda je obohacena drobné dekorativní prvky, jako např. o odlehčovací nadokenní oblouky či z cihel profilovanou korunní římsu nebo okenní parapety a dominuje jí již zmíněný vystupující rizalit. V současné době je ve stavech domů m Kolonie Kairo Kolonie vzniklá na jihozápadě obce v letech 1892-94 má svůj název díky zastřešení budovy pomocí ploché střechy, stavebním řešením tehdy ne příliš obvyklým a v rámci tehdejších Vítkovic zcela ojedinělým. Označení Kairo (Káhira, Egypt) má odkazovat na orientální země, kde mají podobné typy střech silnou tradici. V době vzniku Kairo kolonie však začínal být stejný systém zastřešování oblíben například u modernistických budov v Anglii. V současnosti z kolonie zbyly jen tři bloky domů, využívané ke komerčním účelům (sídlo firmy Keravit), z nichž dva jsou omítnuty a osazeny typizovanými okny; jen jeden pak zůstal s původní fasádou. Na všech je však zřetelně vidět zmíněná netradičně řešená střecha, vystupující trámy stropů a rizalit na rozích budov.
Soubor pěti třípatrových obytných budov byl vystavěn v letech 1909-12 v těsném sousedství kolonie Josefinské, a tedy i opodál stojící jámy Louis (později Důl Jeremenko). Domy se sedlovou střechou stojí na půdorysu písmena „E“ a mají zajímavé členění fasády, kdy je mimo již tradičně užívaného režného zdiva použita omítka a bílé cihly na zdůraznění lizén, horizontálního členění budovy a k různým dekorům. Zajímavostí jsou i dodnes dochované a viditelné stopy po kulkách na fasádě, z konce II.světové války. Jeden z domů byl později asanován z důvody výstavby ulice Rudné. V případě zbývajících čtyř domů se mluví o jejich venkovním zateplování v budoucnu. Obrázky: Obr. 1 - Tržnice
Aktualizace: 25.01. 2010
Autor/ka: redakce |
Cyklus vede
|
||
|
||||
|
||||
|
|
|
||
Vítkovice – moderní dělnická čtvť
Kasárna - ubytování pro dojíždějící dělníky 
nohdy výrazný rozdíl, některé z nich již mají nové střechy, vyčištěnou fasádu a jsou osazeny často nepříliš vhodnými novými okny rozdílných rozměrů, v lepším případě provedenými v tmavě zelené barvě. Z nepovedených zásahů je nutno zmínit vsazení typizovaných dveří do mnoha domů, což však bylo spojeno se zničením původního naddveřního okna; místo něj byla provedena vyzdívka s luxfery, při výměnách oken docházelo k poškození původních cihlových špalet. Také zmíněné čištění fasády je diskutabilním zásahem, který může značně narušit jakost zdiva.
Ocelářská kolonie
